Scientists house
+14
Hwang David Sungyeol
Rikku Kinshi
Theresa Ulriah
Merliah de Sante
Joseph Graham Sugg
Nathaniell Smith
Jake Ceeper
Sayaka Nitori
Ian Salvatore
Donnie Moran
Liana Reynolds
Ari Jackson
Alexis Fening
Nico Santana
18 posters
Strana 15 z 21
Strana 15 z 21 • 1 ... 9 ... 14, 15, 16 ... 21
Re: Scientists house
Přijdu si strašně stará... Skousla si ret a zasmála se Tím svým chováním.Je to sladké. Vyslechla si jeho představení, které jí vykouzlilo úsměv od ucha k uchu. Ráda tě poznávám... mé maličkosti se říkávalo Smrt, ale jsem Natasha, abys věděl co vzdychat. S menším uculením ho objala a zas políbila, ale teď o něco odvážněji. Při odtažení ho zoubky zatahala za spodní ret. Bývala jsem podřadný občan... pracující v solných dolech... a vybrána jako soukromí Královský zabiják. Nejsem z vyšších vrstev, ale... to je minulost. Pohledem z jeho očí sjela na rty. Nu, alespoň je hezoučký.
Natasha Fyord- Poèet pøíspìvkù : 41
Join date : 29. 08. 16
Re: Scientists house
To je v pořádku. Nelam si s tím hlavu... ten stařík... mě učil, možná neuvěříš, ale kozlit. Pousmál jsem se, vlastně až teď mi došlo, že jsem na to dočista zapoměl a vzpoměl si díky Ari, která mi dala důvod. Usmál jsem se a trochu, ztuhl když se mi hlavou opřela o rameno, ale rychle jsem se uvolnil, aby nebylo poznat mé překvapení. Určitě někde je... a hledá ji. Co my víme, třeba je její maminka nesmrtelná a stále svou dcerku hledá... nebo tu taky někde spí. Snažil jsem se udržet úsměv. Jsi už unavená? Chtěla by si vétší princezna odpočinout?
Donnie Moran- Poèet pøíspìvkù : 48
Join date : 27. 08. 16
Re: Scientists house
"Kouzlit? Jako opravdická magie? A pamatuješ si něco z toho?" tak tohle nevypadá uplně normálně, možná by se mu mohla svěřit o ploutvi, no ale ještě chvilku počká až si bude jistá, možná ho učil jen nějaké triky. Takoví jezdili po světě a předváděli rádoby kouzla.
To že se o něj opřela ani nějak víc nevnímala. "Doufám že je nesmrtelná a hledá ji a doufám že ji najde, bylo by to rozhodně krásné shledání..." řekne s úsměvem, poté od něj zvedne hlavu a podívá se na něj. "Malá princezna z toho ještě rozum nemá, ale ta větší se bojí, že se už nevzbudí...Takže vlastně ani ne, nechci si odpočinout. Já to vydržím." řekne s lehkým náznakem strachu v hlase. Doopravdy se bojí, že by se už neprobrala...a spát dalších 600 let, to ani náhodou! Bůhví do jaké doby by se probudila, nebo jeslti by se vůůbec ještě probudila. "Spíše přemýšlím co je tam venku." ukáže na jedno velké okno kterým prosvítají dovnitř paprsky slunce. "Ještě jsem se tam nebyla ani podívat, docela se bojím co uvidím." oddychne si.
To že se o něj opřela ani nějak víc nevnímala. "Doufám že je nesmrtelná a hledá ji a doufám že ji najde, bylo by to rozhodně krásné shledání..." řekne s úsměvem, poté od něj zvedne hlavu a podívá se na něj. "Malá princezna z toho ještě rozum nemá, ale ta větší se bojí, že se už nevzbudí...Takže vlastně ani ne, nechci si odpočinout. Já to vydržím." řekne s lehkým náznakem strachu v hlase. Doopravdy se bojí, že by se už neprobrala...a spát dalších 600 let, to ani náhodou! Bůhví do jaké doby by se probudila, nebo jeslti by se vůůbec ještě probudila. "Spíše přemýšlím co je tam venku." ukáže na jedno velké okno kterým prosvítají dovnitř paprsky slunce. "Ještě jsem se tam nebyla ani podívat, docela se bojím co uvidím." oddychne si.
Ari Jackson- Poèet pøíspìvkù : 43
Join date : 27. 08. 16
Re: Scientists house
Jako opravdická magie, ale... já neměl po dědečkovi talent, takže... mi to všechno trvalo dýl. Zasmál jsem se a povzdychl si. Na nejvýš... mám o sobě pochyby... Koukl jsem se zas na malou. Určitě ji hledá. I kdyby měla být duch. Kdyz se tak zvedla, otočil jsem pohled zpět k Ari. Klid. Musíš si udržovat energii, pohlídal bych té a pak tě klíďo vzbudím. Zasmál se pobaveně, i když jsem si přišel jako úchyl, když mi do mozku vletěla myšlenko o pohádkách typu "Jak vzbudit, Šípkovou Růženku". Koukl jsem na okno a zamyslel se. Myslím, že tam budou lidé... Přizvedl jsem obočí a dal ji ruku nanrameno. Mám tušení, že se není čeho bát. Ochráním vás obě, když bude potřeba. Měl jsem najednou návaly sebejistoty... asi se mi zvyšovalo ego.
Donnie Moran- Poèet pøíspìvkù : 48
Join date : 27. 08. 16
Re: Scientists house
"Řeknu ti tajemství, ale prosím nikomu to zatím neříkej. Bůhví kdo všichni kolem nás jsou..." zhluboka se nadechne a zadívá se mu do očí. "Když ty jsi čaroděj a vzpomněl jsis na to, tak já jsem si taky na něco z mé minulosti vzpomněla. Vlastně když jsem plavala v těch oceánech kolem ostrova nebyla jsem to tak uplně já....Tak nějak jsem místo nohou měla ploutev." Poslední slova řekne o něco tišejc jakoby se styděla.
"Ale taky věřím že její maminku najdeme...nebo že ona si najde ji." řekne upřímně a potom si ho vyslechne. "Nene děkuji, možná za chvilku ale zatím se na spánek opravdu necítím....A tak nějak zjišťuji, že jsem si z těch lidí co se probudili asi vybrala nejlépe...Takového prince by člověk těžko hledal." mile se na něj usměje a spokojeně vydechne. Je opravdu ráda že je tady zrovna s ním a tou malou spící princeznou.
"Ale taky věřím že její maminku najdeme...nebo že ona si najde ji." řekne upřímně a potom si ho vyslechne. "Nene děkuji, možná za chvilku ale zatím se na spánek opravdu necítím....A tak nějak zjišťuji, že jsem si z těch lidí co se probudili asi vybrala nejlépe...Takového prince by člověk těžko hledal." mile se na něj usměje a spokojeně vydechne. Je opravdu ráda že je tady zrovna s ním a tou malou spící princeznou.
Ari Jackson- Poèet pøíspìvkù : 43
Join date : 27. 08. 16
Re: Scientists house
Narazit na malou mořskou vílu se mi jestě nepovedlo... Zašeptal jsem a usmál se. Vlastně ... mi přišla uz od začátku taková... jiná? Mozna zvláštní, ale to se mi na ní líbilo. Rozhodně ano. Mrkl jsem na ni s úsměvem a vyslechl si zbylé ... "prince"? Já? Princ? To by musel být hodně divoký sen. Nu...nepřijdu si jako primc, spíš jeho posluhovač... ale i tak je to hezký kompliment a budu si ho vážit. Tiše jsemse zasmál. Já jsem rád ze můžu travit čas v klidu s tebou... a s tou maličkou. A tučňákem Ari a medvídkem Donniem. Prokroutil jsem trošku očima a zasmál se.
Donnie Moran- Poèet pøíspìvkù : 48
Join date : 27. 08. 16
Re: Scientists house
"Není nás moc, možná proto jsem dopadla jak jsem dopadla. Třeba někdo zjišťoval jak fungujeme...Brr to je hrozivá představa." oklepe se. "Princův sluha? No to nevím, ale když to říkáš." Tomuhle se musela zasmát, je to hotov komediant...možná by se doopravdy uživil jako kouzelník, byť by kouzlil doopravdy a ne jen na oko. "Ty její hračky jsou neskutečné, ona ani nevěděla jak se jmenuju ale hlavně že její tučnák se jmenuje jako já. Je to brouček, snad se jí nic nestane...Ještě stále nevíme kdo všechno tady je...Protože jestli ty jsi čaroděj, já mořská víla...bůhví jaké bytosti se tady ještě pohybují a zda nejsou nebezpečné." řekne lehce vystrašeně a rozhlídne se kolem sebe. "Nico vypadá sice neškodně, ale docela mě vyděsilo to jeho zvláštní chování, jakoby mluvil s někým kdo tady ani není."
Ari Jackson- Poèet pøíspìvkù : 43
Join date : 27. 08. 16
Re: Scientists house
Poslouchal ji a lehce se pobaveně usmál." Dobré vědět..jinak máš nádherné jméno.." zavrněl sladce. Polibek ji oplatil a uculil se lehce. Ručkou ji pohladil po bříšku a sjel na její citlivé místečko, lehce po něm přejel rukou a vzal si kousíček energie. Dlouze ji políbil, přitiskl se k ní a otřel se rozkrokem o to místečko. Zavzdychal slastí a přivřel oči.
Naposledy upravil Kane Dominique Jayson dne Tue Aug 30, 2016 9:40 am, celkově upraveno 1 krát
Kane Dominique Jayson- Poèet pøíspìvkù : 55
Join date : 29. 08. 16
Re: Scientists house
Nenechala se dvakrát pobízet. Když nabídl park, přikývl, avšak ji zarazila věta, že už tam byl. "Ehm... tys tam byl? Kdy?"
Re: Scientists house
To je, hnus představa. Až jsem se z toho zachvěl, ale musel jsem se alespoň pousmát. To nic. Povdychl jsem si a vyslechl si to. Zvládnem to.... magie je silná, jen si neudělat nepřátele. Protáhl se.
Donnie Moran- Poèet pøíspìvkù : 48
Join date : 27. 08. 16
Re: Scientists house
Oh, dékuji. Pousmála se a skousla si ret, zas přivřela oči a lehce se zachvěla při dotyku. Polibek mu oplatila a ušklíbla se. Vzrušeně zavzdychala a lehce se začervenala.
Natasha Fyord- Poèet pøíspìvkù : 41
Join date : 29. 08. 16
Re: Scientists house
"To máš nejspíš pravdu...zatím jsme si snad žádné neudělali." řekne s úsměvem. "Co ale teď? Merliah spí a asi ještě delší dobu bude. Možná bych si toho malého šlofíka dala..ale slibuješ že mě vzbudíš viď že jo?" podívá se na něj a myslí to smrtelně vážně, opravdu má strach z probuzení za x let.
Ari Jackson- Poèet pøíspìvkù : 43
Join date : 27. 08. 16
Re: Scientists house
"neděkuj.." pousmál se na ni, ještě jednou se hrubě otřel o její místečko...Pomaličku do ní vnikl s jedním přirázem až po kořen a hlasitě zasténal, trochu se začervenal a ohlídl se. Snad to nikdo neslyšel... ušklíbl se trochu nad tím. Pohladil ji po tváři a zase si vzal kousek energie...chvíli čekal..aby si zvykla, přece jenom býk obdařen poněkud větším nářadím a nechtěl ji ublížit.
Kane Dominique Jayson- Poèet pøíspìvkù : 55
Join date : 29. 08. 16
Re: Scientists house
Vlastně se dělo něco na co byl zvyklí tedy jeho vzpomínky před onou ženou ho o tom přesvědčovali, lidé kolem něj chodili jako by neexistoval nezavadili o něj pohledem ani slovem prostě se chovali jako by nebyl, takže ono vaření byla jen ta samá zkušenost i když to jak ti tři vařili mu na tváři vykouzlilo malí úsměv,který zmizel stejně rychle jak přišel. Přeci jen byla šance ,že tu najde svou rodinu a pokud ti tři odcházeli možná bude nejlepší čas se poohlednout. Než ale odešli něco v tom co řekl Donnie ho donutilo, jít kousek za nimi ta slova já se o vás postarám, ty znal sám je řekl řekl je Jí...jenže kde ona je?
Nevešel za nimi do pokoje věděl ,že se ho malá bojí i když nechápal proč. Vlastně měl pocit, že se ho vždycky všichni báli. Teď stál před vstupem do pokoje a spíš napůl poslouchal a na půl přemýšlel když další ujištění o tom ,že bude vše dobré spustilo vzpomínku.
Když se Nicova mysl vrátila odnesla si jednu moc důležitou informaci, zcela bezpečně se Nicův obyčej stáhl do kamenné masky.
*cink, cink* ozvalo se když na zem dopadli dvě malé čiré kuličky. To Nicův smutek kameněl jak jeho tělo a na místě kde se předtím nick zastavil stála jeho socha mírně přidřeplá a s křídli. Ale aspoň měl v jedné věci jasno v tomhle světě je sám...
Nevešel za nimi do pokoje věděl ,že se ho malá bojí i když nechápal proč. Vlastně měl pocit, že se ho vždycky všichni báli. Teď stál před vstupem do pokoje a spíš napůl poslouchal a na půl přemýšlel když další ujištění o tom ,že bude vše dobré spustilo vzpomínku.
- varování nehezký obsah:
Vracel se z nějakého úkolu ,těšil se až se dostane domů ale jen ho jeho křídla vynesli na dohled od hradiště kam patřil,změnilo se nadšení v strach...z hradiště stoupal kouř a plameny. Slyšel zoufalé nářky umírajích ,bylo po boji vojsko které do hradiště přišlo nyní jen dobíjelo poslední jeho obyvatele.
Nico pokračoval v letu takovou rychlostí ,že dům který pro něj byl zde vším měl najednou noví vchod. Plný obav volal jméno své ženy a dětí, odpovědí mu však nebylo nic jiného než ticho.
"Třeba se schovali."
těšil se s nadějí ,ale když šel dál dovnitř a spatřil převracený nábytek a stopy krve tak jeho naděje pomalu a jistě slábla. Sledoval stopy dál až do ložnice, kdyby věděl co tam najde nejspíš by sám sebe zastavil a poručil si odejít, ale on to vědět nemohl. Nad čelem postele kde uléhával se svou ženou viděl její tělo bez údu přibité ke zdi už nežila ale výraz jejich očí byl plný bolesti strachu a zoufalství. Sklopil oči ale jen aby se zahlédl na postel na jedné části leželo tělíčko chlapce zkroucené do polohy která není pro živé přirozená a na druhé na druhé ležela kamenné hlavička její dcerky jen hlavička tělíčko našel na kousky po celé místnosti....pak přišla mlha krvavá mlha v které ani Nico neví co se dělo vzpomíná si na křik,který ale snad ani nemohl být jeho nelidský řev který vibroval všemi kostmi a pak , seděl na římse dohořívajícího hradu a koukal na pole na kterém nyní bylo mnoho křížů zavřel oči a obklopila ho tma ...a pak se vzbudil tady.
Když se Nicova mysl vrátila odnesla si jednu moc důležitou informaci, zcela bezpečně se Nicův obyčej stáhl do kamenné masky.
*cink, cink* ozvalo se když na zem dopadli dvě malé čiré kuličky. To Nicův smutek kameněl jak jeho tělo a na místě kde se předtím nick zastavil stála jeho socha mírně přidřeplá a s křídli. Ale aspoň měl v jedné věci jasno v tomhle světě je sám...
Nico Santana- Poèet pøíspìvkù : 47
Join date : 27. 08. 16
Re: Scientists house
Její oči si zamiloval skutečně rychle. Byl rád když jejich pohled teď patřil jen jemu. "Arigatou.." řekl tiše, znovu ji něžně chytil za tvář a lehce se dotkl svými rty těch jejich než z toho byl sladkej polibek. Nechtěl se rychle oddělit a tak zůstal delší chvíli rozčarován z toho momentu u její tváře. Privíral oči a pak si ji přitahl za pas k sobě.
Sayaka Nitori- Poèet pøíspìvkù : 57
Join date : 27. 08. 16
Re: Scientists house
Slibuju, na svůj vlastní život. Mrkl jsem na ní a uculil se. Lehneš si tady? Zvednu se, pokud se o mé nechces jen opřít.
Probudím té jako Šípkovou Růženku, ldyz bude potřeba, ale to jen... kdyz uz phjde do tuhého a nebude fungovat ani zatrepání... budu nězný...Zakýval hlavou není úchyl.
Probudím té jako Šípkovou Růženku, ldyz bude potřeba, ale to jen... kdyz uz phjde do tuhého a nebude fungovat ani zatrepání... budu nězný...Zakýval hlavou není úchyl.
Donnie Moran- Poèet pøíspìvkù : 48
Join date : 27. 08. 16
Re: Scientists house
Přivřela u polibku oči a něžně mu ho oplatila, pousmála se mile." Sladké.."zašeptala tiše a zůstávala tak. Líbilo se ji, když mohla být takhle blízko u někoho. Po chvíli ticha hlasitě zavrněla a pevně ho objala všemi čtyřmi."Nitori-chan..."vesele řekla a uculila se.
Karin Satsujin-han- Poèet pøíspìvkù : 42
Join date : 29. 08. 16
Re: Scientists house
Po chvíli se začala ze spaní vrtět, něco špatného se jí zdalo. Vrtění se změnilo ve škubání a ze škubání začala křičet a plakat. Volala maminku.
Merliah de Sante- Poèet pøíspìvkù : 27
Join date : 28. 08. 16
Re: Scientists house
Potěšilo ho když mu to oplatila a snad až po dlouhé době konečně vydechl jak by se bál, že tu chvilku muže dechem odfouknout. "Souhlasím.." Usmál se široce když se na něj takhle pověsila. "No a jo... slečno já neznám vaše jméno," zasmál se trochu. To bylo skutečně brzy na to se to dovědět.
Sayaka Nitori- Poèet pøíspìvkù : 57
Join date : 27. 08. 16
Re: Scientists house
Zasmála se pobaveně.."Zajímavé, že jsi se zamiloval do dívky..a ani neznáš její jméno..."Ušklíbla se trošku." Karin...Karin Satsujin-han.."Zazubila se trochu a dala hlavu na stranu." co bys chtěl dělat..?" zavrněla a přitulila se k němu." Mám hodně energie a chci ještě divočit..."
Karin Satsujin-han- Poèet pøíspìvkù : 42
Join date : 29. 08. 16
Re: Scientists house
"To je docela silný slib..." řekne vážně a podívá se na něj a opře si hlavu opět o jeho rameno. "Jestli ti to nebude vadit, tak takhle to bude asi nejlepší." řekne upřímně, tak trochu se bojí že by někam odešel a takhle jí to alespoň vzbudí...No jo nedůvěřivost mořských pann, to jí asi zůstane navždy.
Po jeho poznámce o probuzení jako šípková růženka se jen zasměje a lehce ho šťouchne do boku, ale potom na chvilku zavře oči a doopravdy usne. Ale spánek netrvá dlouho, protože ji probudí křik malé...Lekle se a skoro z gauče vyskočí, doběhne k postýlce a pohladí malou po vlasech. "Shhh...shhh..Spinkej, to je jen zlý sen." snaží se ji uklidnit.
Po jeho poznámce o probuzení jako šípková růženka se jen zasměje a lehce ho šťouchne do boku, ale potom na chvilku zavře oči a doopravdy usne. Ale spánek netrvá dlouho, protože ji probudí křik malé...Lekle se a skoro z gauče vyskočí, doběhne k postýlce a pohladí malou po vlasech. "Shhh...shhh..Spinkej, to je jen zlý sen." snaží se ji uklidnit.
Ari Jackson- Poèet pøíspìvkù : 43
Join date : 27. 08. 16
Re: Scientists house
Jo, máš pravdu, ty bys měl dékovat, takže... nemáš zač. Vzdychla tiše a skousla si ret aby zabranila něčemu většímu. Při přírazu zasténala, docela nahlas, no doufajíc, ze to zkutečně nikdo nelyšel. Kolik si chceš vzít? Zašeptala, jen trochu oddychovala, pěkné se uvolnila, aby to nebolelo, i kdyz zrovna bolest ji nedělala problém.
Natasha Fyord- Poèet pøíspìvkù : 41
Join date : 29. 08. 16
Re: Scientists house
Dobře. Oddychl jsem si, ze se nemusím zvedat -ta ma lenost-. Jen spinkej, budu vás hlídat. Uculil jsem se a nechal ji, jen jsem sledoval jak zavrela ocka a pak jsem se koukl na malou, ktera se začínala vrtět a najednou... křik. Ari zareagovala rychleji, ale také jsem vstal a rychle skočil k postýlce.Pochovám ji, kdyz bude potřeba. Rychle jsem se snazil uklidnit i sam sebe, protoze brečící děti jsou opravdu mou slabostí.
Donnie Moran- Poèet pøíspìvkù : 48
Join date : 27. 08. 16
Re: Scientists house
"No to si taky myslím..to je trochu neuspořádané," zasmál se. Prostě se zamiloval do její povahy a očí na první pohled a nezaregistroval, že se představili všichni kromě ní. "Karin-san," zavrněl. "To se mi líbí... a vlastně...popravdě pokud mě nesníš tak divoč jak jen chceš," zasmál se a zvedl ruce nad hlavu.
Sayaka Nitori- Poèet pøíspìvkù : 57
Join date : 27. 08. 16
Re: Scientists house
Po chvíli se probudila a přitiskla se k prvnímu co měla po ruce a to k Ari. Do ruk si vzala oba plyšáčky a plakala. Nakonec je oba upustila a klekla si a objala Ari okolo krku. V dlaních drtila její vlasy, pak se usadila na nohy a začala jí nemotorně plést copánek, přesto pořád plakala. Až byla s práci hotová. "Já chci tu palačinku." Přiznala se.
Merliah de Sante- Poèet pøíspìvkù : 27
Join date : 28. 08. 16
Strana 15 z 21 • 1 ... 9 ... 14, 15, 16 ... 21
Strana 15 z 21
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
|
|