Scientists house

Rozhodl se ignorovat to co mu přišlo jako čistá provokace, sedl si na gauč a hodil si jednu nohu pŕes durhé koleno u čeho z něj nespouštěl pohled kdyby něco.
"Jake je bastard... a před par stoletimi dělal poskoka jednomu psychoušovy... kterého pak ale zabil když už pár lidí které proměnil zmrazil. Jste experimenty," povzdechl si. "Vaše paměť je smazána od doby co jste se k vědcovy dostali. Takže k té bolesti už se nedostanete. No ten křik slyším dodnes." nemusel mu to říkat. Ale stejně se chtěl Jakea zbavit...stačí pak tohohle vypustit v správný monent a ty zrudičky pujdou proti němu. On je stejně nesnáší jako budou oni jeho. "Bastardíku ja tady žiju posledních 120 let...sice znáš starší svět ale já znám tenhle," řekl tiše a naklonil se k nému.

Zachvěl se při jejím dalším dotyku a mile se na ni usmál." Děkuji.." promnul si krk, už cítil, že má víc energie..Podíval se na ni, chytil ji nožky a narovnal je..položil si hlavu na její stehna a lehl si na záda." Pohodlné.."uculil se." Máte svolení slečno...k menšímu osahávání..ale žádné znásilňování..jenom budu odpočívat,,takže nespím.."zazubil se na ni.

"Č...čistou duši?" polkl. Trochu zamrkal a otočil pohled na Kaneho. "Mě taky těší," oddechl si trochu. "No..." nevěděl zda si ji chce sebrat na starost, když ho chce sníst. Přesto se mu pořád líbila. "Vlastně bych dřív potřeboval něco k oblečení," prohledl si to své. Pořád v bilem zamazanem rybařskem oblečku, které by bez zmražení bylo dávno v rozkladu jako jeho tělo. "A pak bych mohl zkusit se nějak postarat o tuhle ..milou slečnu," zasmál se trochu. "Nemáte néco ve svém pokoji? Já totiž neměl ani jen pokoj jen néjakou obavaci mistnost," podrbal se na hlavě.

"Je zvláštní slyšet něco jako děkuji. Většinou jsem ta špatná, takže si na tenhle komfort nezvykej. Jsme teď jen spolupachatelé toho, co se stalo dole, takže." A svůj monolog ukončím tím kouzelným takže, než začne dělat ty věci s mými nohami a než si lehne na má stehna. Chvíli civím jen, jako bych si myslela, že si ze mě dělá srandu, ale on si vážně lehl. "Většinou jsem já ta, o kterou muži pečuji, pane Fullbastere." Převrátí oči, ale i tak neodolá svému pokušení a prsty začne kroužit po jeho břichu a hrudi. Čistě jen bříšky prstů, kterými po jeho těle bruslí, jako po ledě. "Vsadím se, že odolávat nebudeš dlouho a budeš to ty, který znásilní mě." Mrkne na něj, než ukončí svůj monolog a pohled zabodne kamsi před sebe.

Mám takoví pocit, že možná i těch, ale hlavně, že vládce, ne? Ušklíbl jsem se a vesle zakroutil hlavou a pokrčil trochu rameny. Pak sledoval, jak se ta maličká přiblížila ztuhla a zas ode dveří odběhla. Jen jsem se usmál, jednu ruku zvedl nad hlavu, kterou jsem otočil na Nica a mrkl na něj.

Jo, bojí se tě, chlapáku. Následně jsem se protáhl, připažil a zkrčil se. Maličká, tohoo pána se nemusíš bát, je neškodný, klidně do něj můžeš i kopnout, nic ti neudělá... Pokrčil jsem trochu nos a zasmál se. Jak se vlastně jmenuješ, malá princezno?

Sledoval ho stále a poslouchal všechno, co říkal...mračil se nad tím..tohle se mu vůbec nelíbilo. Až zjistí, kdo a kde je ten Jake..nejspíš ho roztrhá na kousky, zavrčel zase a podíval se na něj, zakřenil se...naklonil se k němu a olízl mu schválně tvář, pak vyskočil z gauče a začal pelášit do jiné místnosti..našel ložnici...skočil do jeho postele a začal mu tam dělat bordel..polštáře odhodil ke dveřím i peřinu..prostěradlo taky odhodil a začal tahat za matraci. Prostě byl jako divoké zvířátko...

"Pfuuu...já si zvyknu hned..." zasmál se tiše."Mě nějak špatná nepřijdeš..prostě děláš věci, abys byla šťastná a navíc je to tvoje věc..já si udělám na tebe vlastní názor a ostatní názory mám někde.." usmál se mile a zavřel očička." Stačí mi říkat Seadricku..." dal schválně ručku před sebe." O mě nikdy nikdo nepečoval..připrav se, že tě budu otravovat.."škodolibě se ušklíbl. Chvěl se pod jejími dotyky a zatínal svaly, trochu ho to lechtalo a tak ho to nutilo se vesele culit."Nemyslím..co když nevím, jak se to dole používá..?"

Ušklíbla se trochu, když nedávali pozor...prostě utíkala zase někam jinam..vyběhla schody..což když byla nahoře...muselo jít vidět, že má pod kožíškem opravdu jenom spodní prádlo.. čmuchala dál a pak vběhla do otevřeného pokoje." Našla jsem pokoj goriláka...!!" Vykřikla a zasmála se, schovala se do skříně a byla tiše...Jenom poslouchala, kdy by měla na ně skočit ze skříně.

Převrátím očima a zasměji se. Více mě ale pobaví další věty, které od něj zaslechnu. "Tak to mě asi dost dobře neznáš, drahoušku." Pronesu do éteru, než poví, že mě bude otravovat. "To znamená, že už jsi ze mě zblázněný. Vidíš, tohle znamená být bohyní." Ušklíbnu se a pokračuji v hlazení jeho břicha a celkově svalů, které se nachází na střední části jeho těla. Druhou rukou ho laskám ve vlasech a vlastně si sama nemůžu uvědomit, kdy jsem naposledy někoho hladila. To ať si vážně frajer nezvyká. Pak na něj ale zaraženě hladí a na chvíli přestane hladit, pak ale pokračuje. "Každý muž ví, jak se to používá. Možná ne na začátku, ale během toho určitě a hlavně... jsem skvělá školitelka." Pronese s pyšným výrazem. "A hlavně se svých obětí ani neptám, takže..." Pokrčí rameny a zasměje se.

"Nejspíš jo a platí ti kytkové daně?"
zeptal se zájmem. S malou to vypadalo dobře dokud nedoběhla k nim Nico jí nezamával a ona neodběhla do naruče Arii. Nico slyšel jak Donnie nabízí ,že do něj muže kopnout ale tohle bylo jen na pokraji jeho vnímání, stál ve dveřích a koukal na ně.

Jenže neviděl je vyděl rudovlasou ženu jak drží stejně v náručí malého kluka,který byl takové menší verze jeho sama. Vlastně před nimi přistál a oni stáli ve vchodu do kamenného domu který byl nejspíš součástí hradiště. Pomalu k ženě přišel a tvářil se omluvně ona se jen usmála
"Říkala jsem ti ,aby jsi v noci tolik nelítal máš teď rodinu."
řekla ale neznělo to jako vyčitka spíš jako popýchnutí i tak se Nico tvářil obrovsky provinile.
" Já vím a kde je Amelia?"
zeptal se ,ale vlastně nemusel menší kamený chrlič přistál kus od nich a proměnil se do malé rusovlasé holčičky.
"Je celí tatínek."
usmála se žena a víc přivinula chlapce k sobě. Nico udělal několik kroků k nim (v realu udělal několik kroků k Ari a malé)
"Jsem rád že vás mám."
řekla díval se při tom přímo na Ari,jenže ještě stále neviděl jí až pak vzpomínka zmizela a on zjistil ,že je o několik kroků jinde než byl.
"Hum....takže bude něco s tím kopnutím?" snažil se zamluvit, že absolutně neví co se dělo, začínal mít pocit ,že má rodinu a pokud ano pak tu možná někde jsou všichni ,jeho žena obě děti...začal o ně mít starost docela velkou starost.

Sledoval jeho výraz, moc se mu vlastně líbil. Chtěl aby to takhle cítil jak to cítí teď. Nenávist vuči Jakeovy, nakonec se to i jemu samotnímu bude hodit. Tohle zvířátko je dobrým přispévkem. Tím si byl jistej. Přesto, že s ním bylo víc práce jako s tou poblázněnou sukubou. Nechápal proč se do něj pustila, když z těch osob nikoho neznala. Musel amít opravdu jenom hlad. Nevítil se dobře, že byl vhodnou obětí. Zavrčel když se to zviře vytratilo. Hned se postavil a síky jeho krvy už byl v mžiku u něj a rukou posílal věci od sebe. Pak ho spoutal v sevřeti zezadu.
"Nebuď magor," zasyčel mu do ucha, pak mu spoutal svou nadpřirozenou rychlosti ruce a kolem krku mu připl řetizek, kterej měl u nožičky od postele. Skutečné...jednoduše už tu měl hodně obéti. Avšak tohohle chce za mazlíčka.
"Buď hodnej... Shino," řekl mu tiše do ouška a hodil ho zády zpátky o postel.

"To je krasny tucnak" rekla mile a podivala se na ni. Pomohla ji z kose a vydala se za ni. O chvilku pozdeji se mala ocitla v jejim naruci po tom co se zase lekla Nica. "Neboj se on ti neublizi..." Potom spatrila Donnieho jak k nim pomalu miri. Tak s malou capla k zemi ale stale ji drzela. "Podivej, tohle je Donnie. Taky te hledal bal se o tebe vis?" Septa male do ucha a usmiva se u toho. Snazi se aby byla v klidu a malou nevylekala. Ale vylekal je Nico teda aspon ji. "Nico? Jsi v poradku??" Rekla nervozne..tak nejak zaregistrovala ze byl jakoby v tranzu a bylo to zvlastni ale ted je hlavni prioritou tady ta mala. Donnie se uz zeptal na jmeno tak se nebude opakovat a jen pocka na odpoved.

"Jak bych tě mohl znát dobře, znám tě tak hodinku...ale líbí se mi tvoje osobnost.." uculil se mile." Pfuu..tak já jsem bůh roztomilosti..."zasmál se pobaveně. Vrněl spokojeně, když ho takhle hladila, na to by si dokázal zvyknout..když to bylo tak příjemné. Dal ruku na její a usmál se." Opravdu je to příjemné..."Olízl si rtíky." díky tobě, budu zase plný energie za chvíli..." Protáhl se trošku a zamlaskal sladce." Náhradní maminka...naučíš mě všechno..."

Čupěla u Ari a zatímco jí říkala, že se nemusí bát hrála si s jejími vlásky. Moc se jí líbili. Opět se začala do široka usmívat, když se k nim začal Donnie přibližovat, schoulila se Ari na rameni, pak ale řekla, že se jej nemusí bát, tak si Donnieho začala prohlížet. Párkrát zamrkala a koulila na něj velké hnědé oči. "Ty máš ale vtipný obličej." Sdělila mu a konečně se odlepila od Ari a přešla k Donniemu, aby mu ukázala svého tučňáka. "To je tučňák, žijí na jižní polokouli... Tenhle se jmenuje jako ta hezká paní za mnou." Pak se rozhlídla po pokojíčku a rozhlížela se po dalších hračkách, které tu ještě neobjevila. Dala mu rychle tučňáka do náruče a bežela k oknu kde bylo dalších xxx plyšáků. Vzala nějakého medvídka a ukázala ho Donniemu. "Ten se bude jmenovat jako ty."
Pak jí ale zakručelo v bříšku. Sedla si na odlahu na koberec a protřela si očička, byla unavená.

Chvíli jen tak koukám a pak prostě na znamení souhlasu párkrát přikývnu hlavou. "To je vlastně pravda." Zasměje se pobaveně. "No,no,no... Snad mi nechceš krást tituly." Na oko se zamračím, ale tohle zamračení pak doprovází široký úsměv, který odhalí můj dokonale opečovávaný chrup. Podívám se na ruku, kterou položil na tu mou a malinko se pousměju. Tohle opravdu není můj šálek kávy a vůbec nevím, co dělat. Nechám to tak a prostě to nebudu řešit. "No, nejsem si jistá, jestli budeš plný energie, ale ... budeš osahaný bohyní, takže... věc, kterou se můžeš chlubit, drahoušku." Zaculí se, než roztáhne oči a přikývne se smíchem. "No, konečně z tebe vypadlo něco chytrého. Vsaď se, že se nebudeš muset nic učit a budeš přirozený talent..." Zasměje se, než pokračuje se svými slovy. "Moc se mi vy, jako skupinka nezdáte a asi vás ani mít ráda nebudu, ale tebe si beru pod svá křídla. Zdáš se být fajn, může s tebou být... zábava." Ušklíbne se, s tajemným výrazem na tváři.

Nestihl to nějak ani zaregistrovat..už zase ležel na posteli a nemohl se nějak moc hnout, zamračil se a začal zase prskat jako kočka, převaloval se z jedné strany na druhou. " Nyaaa !! Chce mě znásilnit !!" zasmál se pobaveně, nevěděl to..jenom to prostě řekl. " Mamíí.."zakňučel." Mám hlad, che se mi čůrat a chci voduuuu...taky mě svědí záda...chci škrabkat.."začal si schválně stěžovat..na tohle trpělivost a nervy určitě nebude mít.

Uculil se."Tak vidíš..." zašeptal tiše a pootevřel očička, dal ji ruku na tvář a usmál se mile." Jsi docela roztomilá.." Pohladil ji po tváři...sledoval ji a tiše naslouchal, trochu se ušklíbl." Dostalo by mě, kdybych byl úplné nemohlo..to bych rovnou asi spáchal sebevraždu...Jako rytíř, který neumí šermovat.." zasmál se pobaveně a zavrtěl hlavou. "Nějak se mi chce spinkat, ale bojím se, že usnu a probudit se, že už nebudu panic.."

Zasměji se stejně jako on, ale jeho další věta mě pěkně zarazí. Snažím se najít nějaké východisko, ale jediné, co mě napadne říct je, "vždyť to vím. Říká mi to hodně lidí." Pronese povýšenecky, ale je to pravda. Jako sukuba si nemůže stěžovat na to, že by nikdo nepodlehl jejímu kouzlu a neřekl jí, jak moc hezká je. Poslouchá to tak často, že to není ani možné. "Nemehlo nebudeš. Mám na to čich." Přikývne, než poví, že se mu chce spát. "Spát? Kdo spí, nežije." Poví rychle, než se zasměje. "A spát na půdě není žádná zábava, to mi věř." Ušklíbne se. "Přemístila bych tě k tobě do pokoje, ale už nemám tolik energie a hlavně se nechci potkat s těmi patolízali, protože bych musela po svých, protože už nemám energii na to, přemístit se ke mně domů... Bože, jsem kvalitní ve vysvětlování." Zasměje se.

"Kvalita sama o sobě.."zašeptal a lehl si na bok, přitulil se k jejímu bříšku." Právě budu mít letní spánek...probuď mě až bude další rok.."zasmál se tiše." jsem tak trochu lenoch no..."Ušklíbl se a kousl ji něžně do boku."Asi tě sním a budu plný energie hned..."Nebylo to tím, že by ho nějak přitahovala, ale prostě si rád hrál...jako malé dítě.

Podíval se za ní, i když trochu pozdě ale zhluboka na vzpamatovani se nadechl když uviděl pod ten kožišek. "Ohhh...tohle je drsné prostředí," odvrátil pohled a zamrkal. Zasmál se na pŕezdívce co dostal. Nečekal, že to může byt tak očividní. Kráčel vedle néj po schodech. "Podle mě vypada roztomile jak je neposedná," zasmál se trochu. "No to by i mě zajimalo kde se to v ni bere... ale je to rozhodně rozkošný.." nevědél jak, ale cítil její pach. Všechny pachy u kterých byl déle, ale rozhodl se toho si nevšímat a když našel pokoj kde měla byt, čekal už jen na Kaneho. Moc tam s ní prozatim sám být nechtěl když je hladová. Vlastne to mu připomělo že on je taky hladovej.

"To si piš." Podotknu se smíchem na rtech, než ho začnu hladit a škrabkat na zádech. Možná jsem to viděla v nějakým filmu, nebo u nějakého páru, který jsem vysála někde kousek odtud, ale ... to se asi nehodí do takovýchto konverzací. "No, myslím, že spánek o rok navíc by pro tebe nebyl vůbec žádný problém." Zasměji se, vzhledem k tomu, že byly nějací zamrznutí, nebo, že putovali časem, či co. "Lenoši jsou skvělý, teda... až po mně." Vypláznu jazyk a když mě kousne, malinko nadskočím. "Hele, musela bych ti tu energii dát, takhle nefunguje." Zasměje se a něco jí napadne. "Možná by šlo, že bych věnovala poslední kousek mojí energie na přemístění ke mně domů, kde bys mohl v poklidu spát, bez těch..." Hlavou naznačí partu dole a prstem, zatočí u hlavy na znamení bláznovství.

Uslyšela kroky a taky navíc ucítila pach Nitoriho. Pootevřela pomalu skříň a vyhodila z ní svůj kožíšek, skříň byla na boku a měla velká dvířka, takže nic nešlo vidět, co je uvnitř a jenom šlo vidět, když tu ruku vytáhla a kožíšek hodila na postel, další následovalo spodní prádlo, které ji tlačilo, kvůli vyvinutějšímu hrudníku. Začala se přehrabovat v jeho oblečení, bylo větší a určitě bude i pohodlnější.

Šel pomaličku za ním, když došel dovnitř, viděl jenom jak její oblečení vyletělo ze skříně, skousl si ret...lákalo ho se tam podívat na ni, ale když tu byl i Nitori, nevěděl...jestli by mohl..jenom se na něj koukl a hlasitě polkl." Co s ní uděláme..to oblečení je uvnitř...A ona taky...nahá.." zamumlal a přemýšlel nad nemravnými myšlenky, co by ji provedl.

Neplánoval se s ním nějak mazlit. Jen ho využít v tom v čem měl být dobrej. To kňučení ho nebavilo. Dělal si z něj dobrej den. Na sekundu se vypařil pak se vrátil, položil k posteli plechovku a stáhl mu boxerky jak je měl pŕed tim když ho poprve viděl. "Ti bude stačit... to je vše podstatny nechci tu bordel," řekl s nezajmem o jeho osobu. "Nejsem pedofil abych tě znasilňoval..." odvrkl. Pak mu dal k puse hrneček, zase ho musel udržet v sile a naživu. Škrabkat ho nebude ani za nic.

Jo? Poškabkal jsem se prsty po bradě a se zvedlým obočím na ní vykulil trochu oči. O tom ani nevííím. Schválně jsem své "nevím" protáhl a pak se zasmál. Sledoval ji a mile se usmíval. Tenhle tučňáček je moc hezký. Přítulný, že jo? Uculil jsem se a nechal si tučňáka v náručí, čekajíc co ještě malá slečna ukáže. Páni, já jsem méďa? To je milé. Mrkl jsem na ni a pak sjel pohledem na její bříško. Asi by jsme měli jít do kuchyně, dát si nějakou papu a jít hajinkat? Hm? Přečtu ti nějakou moc hezkou pohádku, platí? Choval jsem mezi tím tučňáka jako miminko a usmíval se jako idiot.