Scientists house

Sledoval ho trochu vyděšeně a srdíčko mu zase bušilo jako o závod..začal na něj prskat jako kočka, když ho chytil...Přimhouřil na něj oči." Chceš mi ublížit...jde to na tobě poznat...ublížíš mi tak jako každý..Nebudu ti říkat mé jméno.." pokusil se zase o zavrčení, pak se rychle od něj oddálil a skočil od něj pryč z gauče na jeho bok." Kdybys byl hodný..nepokusil by ses mě zabít..."zamumlal a dal si ruku, tam kde ho kousl.

"To je pravda ,ale na druhou stranu tobě jsem neslíbil ,že ti najdu mamku." usmál se pobaveně na Ari. Dokázal pochopit i Donnieho potřebu po matce vlastně on... on si nepamatoval žádnou ženu kterou by nazýval svou matkou. Když ešli do pokoje udělalo se mu z té přemíry růžové trochu šoufl,když mu opět v hlavě zacinkal hlas malého dítěte. Zvedl prst a velice potichu řekl.
" Vím kde je...ale asi by za ní měla jít no prostě ne ani bubák já ani druhej bubák."
řekl.
" Bude někde vedle v místnosti zní to jako by byla schovaná v nějaké krabici,nebo koši?"
odhadoval a pro jistotu ukázal směrem odkud slyšel hlas(nejspíš směrem koupelna).

Vyděšeně jako zvířátko se na něj koukala. Nafoukla pusinku.."Ty prašivý démone..." Zavrčela na něj tiše, dokázala poznat démony, když ním sama byla."Navíc se nepoddám..nikdy..." zakřenila se a koukla na svoji záchranu, mile se na něj usmála, pak se zase koukla na tu horu svalů." Slyšel jsi toho gentlemana..? Máš toho nechat..." ušklíbla se, pak se na něj zpátky podívala a prohlídla si ho, olízla si nepatrně ret..nemohla si pomoc, ale chtěla jeho čistou dušičku.

Zachmuŕil se na něj znovu jak začal prskat. No to rozhodně tak lehký nebude.
"Kdybych tě chtěl zabít tak bych tě vysal celého," zavrčel tiše. "Čím víc budeš utíkat tím víc budu zlej i skutečně," chytl ho pod krk, tak aby ho i nezmáčkl. "Rozumíš?" podíval se mu zas do očí. "Když mi neřekneš jméno tak ti ho vymyslím," řekne lhostejně a hodí ho zpatky na místo. Nechtěl mu říkat jak dobře chutná, navíc si to nepřiznal skoro ani sám, ale cítil jak nevěděl skoro přestat.
"Když chceš...mohu ti to zalepit...ale s tvou schopnosti regenerace, to nejspíš nebude potřeba... kolik ti je?"

to jak ho nazvala byla jako by do něj kopl kůň, zavrčel a chtěl se do ní zakousnout...ale to ho zarazil další hlas, zamračil se." Kousla mě a pak mě shodila ze schodů..chcete říct, že to bylo omylem..?" ušklíbl se, ale pustil ji, dal ji ruku na hlavu a sklonil se k ní. " Ještě jedna taková lumpárna a opravdu budu zlý." Usmál se na ni mile a pak se koukl na toho kluka." Kde to vlastně jsem..? Nevzpomínám si, že bych tady někdy byl.."

"Vypadalo, že mě chceš vysát celého...už teď mi je mdlo..a točí se mi hlava.." zamumlal, pak vykulil na něj očička, co to zase dělá, takhle se přesvědčil, že to opravdu není hodný "člověk". Zatnul zoubky a tlumeně přes ně zavrčel jako štěňátko."Ještě jednou na mě sáhneš...a přelámu ti všechny kosti v těle.." zčernaly mu oči a zamračil se." Nic ti o sobě neřeknu...i kdybych měl být mučený..." zamračil se víc a máchl trochu pěstičkou před sebou jako náznak výhrůžky. "Jde na tobě vidět, že ti o moji záchranu nešlo..."Vycenil na něj špičatější zoubky, které měl díky tomu, že se pomalu přeměňoval.

Chtěl by se soustředit na dámu, ale musel teď na toho chlapíka. Široce mile se usmál, tedy spíš i pobaveně. Ta holka měla očividně kromé roztomilosti i kuráž.
"Tak to bych se za ni asi omluvil," musel se trochu zasmát. Ani neví proč by se měl za ní omlouvat když ji nezna, ale citil se, že by snad mohl stát na její straně i přesto, že po mužovy skočila první.
"Nikdo z nás toho moc neví...někteří ani svou minulost nebo jméno. Ale přišli jsme na tolik, že jsme v Riu de Janeiru v roce 2016 a majú tu divné věci," povzdechl si a otřel si dlaně o ušpiněné kalhoty. Totiž mu zas bylo horko i když nebyl ve stresu už a potili se mu trochu.

"Spadl jsi sám, protože jsi nešikovný..." Přimhouřila oči, ohnala se zoubky, když ji dal ruku na hlavu, pak se koukla na toho kluka a vykulila očička." Rio...2016?"Nevěříčně ho sledovala, pak rychle utekla od stěny..došla k tomu novému klukovi a začala ho prohlížet, zvedala mu ruky nahoru a čmuchala."divné.." zamumlala, stoupla si na špičky a otírala se nosíčkem o jeho krk, přičemž čmuchala jeho vůni.

"Ty jsi mi ale...roztomilé štěně," zachechtl se. Měl z néj obyčejné divadlo. Už dlouho se s nikým tak nebavil. "Kdybys nebyl tak vzácnej tak bych to třeba udělal..." prokřupnul si ruce a trochu se ušklíbl nad jeho odvážnymi slovy. Pak si vzal do ruky jeho tvář a poobracel ji. Ty oči, ta síla- potěšeně a zlomisně se usmál a hned ho pustil.
"Skutečně... původně jsem pro tebe nešel...chtěl jsem se zbavit pár těch duší co o sobě nic neví. To jak jsou nechutní," zakŕenil se. "Ty jsi jen o néco lepší... ale unikátní," nemohl si pomoct.
"Když mi nic neŕekneš... ty si to domyslím... ale moc starej tedy nejseš," pŕivřel na néj oči. "Budu ti říkat Shino," řekl po chvilce co se díval do jeho tváře, která se mu zamlouvala.

Otoci se na Donnieho a usmeje se na nej "Chapu te vse je ted moc slozite a tezke. Ale verim ze se z toho vseho dostaneme a pochopime to tady" rekne rozhodne a podiva se jeste do mistnosti. Byl to jak pokoj pro malou princeznu. "Myslim ze se vedle podivam sama. Nevypadate jako bubaci ale pro jistotu." Rekne se smichem na rtech a pomalu vejde do vedlejsi misnosti ktera vypada jak velka umyvarna.
"zlaticko jsi tu nekde?? Me se nemusis bat pomuzu ti najit tvou maminku, co ty na to??" Zadivala se na pleteny kos a tak nejak po Nicove slovech tusila ze tam bude ale nechtela ji vylekat. Tak jen cekala. Ohledla se za sebe zda tam Donie s Nicem jeste jsou.

Překvapeně se na něj podíval. Trochu oněměl a nevěděl, co na to říct...tím pádem, jestli mluvil pravdu..všechna jeho minulost je pryč...zamračil se trochu. Podíval se zase na tu holku a dal hlavu na stranu. " opravdu zvíře..vypadá to, že tě chce sežrat...měl bys dávat bacha.."zasmál se tiše." Mimochodem jsem Kane Dominique Jayson..ale postačí mi říkat jenom jménem...je jedno jakým.."usmál se mile.

Uslyšela ženský hlas, trochu se v koši pohnula, ale nic víc. Pak najednou vyskočila otevřela víko. "Baf!" vybafla na ari a zasmála se hlasitě. Pak se však zase schovala a víko za sebou zas zavřela

"Nejsem vzácný...jsem obyčejný kluk.."zamračil se jak to dělal pořád. Zaprskal na něj zase.."Tak nechutní jo..? A ty nechutný snad nejsi..?" Přimhouřil oči." říká se...Podle sebe soudím tebe.."zasmál se tiše tomu. Vykulil na něj oči. Začal na něj schválně šilhat a dělat ksichty...aby ho tím provokoval, což se mu začínalo líbit.

Zasmál se trochu. Přišla mu zábavná přesto, že to vypadalo, že ten muž co se představil jako Kane má možná pravdu a to "nevinné" děvče ho chce sníst. "To je možný.." kontroloval ji trochu s nadzvedlím obočím.
"Sayaka..." ohlédl se ke svému krku. To už mu bylo opravdu zvlaštni. Ale trochu se zas zachechtl i když se začínal malinko obávat. "Nitori..." dořekl to a chytl holku za ruce. "Já vím, že zrovna nevoním," zasměje se, "tak to nedávej všem najevo," znovu viděl její oči což ho na chvilku zmrazilo a pak si uvědomil, že furt drží její ruce tak je hned pustil. "Gomenasai.. tedy...promiňte"

Ty možná vypadás jako bubák... ale já jsem něco jako...pohledný vládce truhlíků. No kéžby alespoň pohledný... Dodal jsem pak, ale spiš jen tak pro sebe a cekal jestli Ari tu malou z tama dostane, i když to zatim vypadalo beznadějně. Na chvilinku jsem se koukl na Nica.

Fakt vypadám jak bubák? Nasledně jsem se uculil a trhl sebou kdyz jsem uslyšel baf. Neucvrnknul jsem si? Zamrkal jsem, rozhlédl se a trochu si oddychl. Ne, dobrý, sucho... Poškrábal jsem se prsty ve vlasech a tise se zasmál.

Zachechtl se, rozhodně mu nepřišel obyčejný. On taky musel vědét o své proměně. Ta síla nejde prohlédnout. Tohle poslouchat nebude. "Asi ale nemáš zrovna moc rozumu," koukl se na něj sezhora. Tohle bylo kompletně dítě. Nebo snad ta holka. Právě takhle pro néj nebyl žádnou hrozbou. "Právě to dělám. Já jsem čistej. Přirozenej...vy jste tu neměli být. Možná nékteří, ale to se nedovíme. Navíc většina by už byla mrtvá kvuli obyčejnosti lidského života. Tys zmražení nepotřbeoval rozhodně... měl jsem zabít toho imbecila ještě pŕed Jakem...škoda jen že jsem ješté nežil," polkl. Měl z toho prostě nervy. Pak se na néj zachmuřil.
"Mužeš se kurva chovat jako dospělej?!" vykřikl na něj.

Nafoukla pusinku a přivřela oči, když ji chytil. "Pfuuu" přimhouřila oči, když byla volná..zase pokračovala." voníš...ale nějak divně.."zamumlala a olízla mu špičkou jazyka krček, rychle od něj odskočila. " Máš čistou duši..proto tak voníš...chci tvou duši.."zavrněla a olízla si tím malým jazýčkem své rtíky.

Věnoval Ari výraz typu ano bude to lepší když tam nepujdeš s bubáky a pak se věnoval Donniemu
"Pohledný vládce truhlíků...to jako těch věcí na kytky?"
podíval se na Donnieho zkoumavě
"Nevím nikdy jsem bubáka neviděl."
už už měl strach ,že to nevyjde a malá se neukaže když se z místnosti ozvalo baf, nejdřív to s ním hrklo ale pak se začal nahlas smát. Přeci jen to vypadalo ,že má někdo trochu lepší náladu i tak se ale rozhodl ,že nebude moc nahlížet do místnosti přeci jen pro jistotu. S napětím sledoval co se bude dít a měl za to že kdyby jim teď někdo bafl za zady pustí si do trenek jak on tak Donnie.

Vrtěl jenom pobaveně hlavou." Těší mě..Nitori.."uculil se." Já měl pravdu, že tě chce sežrat.."Rychle ji chytil za kožíšek na zádech."Brzdi tygříku...nesmíš nikoho jen tak sníst..to se prostě nedělá.."zasmál se tiše nad tím a pomalu ji pustil."Asi půjdu zpátky do pokoje..chceš si ji vzít na starost..?"

Podezíravě jsem přivřela oči, protože to vypadalo, no to je jedno. Byla to jako scéna z nějakého romantického filmu, fuj fuj. Tyto myšlenky jí běhali v její mysli a ona se je snažila vystrnadit jen, co to šlo. Pak ale přišel výraz údivu, možná jen dramatická vložka, kdo ví. "Dvacet dva a ještě jsi ani jednou neohnul žádnou holku? Teda, možná kluka podle toho, co jsem viděla." Pobaveně roztáhnu rtíky v jisté euforii. Představa ženy v mé posteli je zvláštní, ale lidi mají choutky na plno věcí a životní energie se dá sebrat i holkám. No, tyto myšlenky vyženu mrknutím oka.

Zakřenil se na něj, poslouchal ho moc dobře...a škodolibě se ušklíbl...tohle bylo hodně zajímavé..zapamatuje si to, aby to mohl říct ostatním " Jake....kdo je Jake..? Co jste nám dělali..?" Přivřel na něj oči, pak se trochu zasmál a zašilhal na něj znovu. " Nemohl krásko...protože ty vypadáš taky jako dítě a nic ti neříkám.." Vyplázl na něj jazyk." Navíc tvoje inteligence je doba kamenná.."Ano nepřestával provokovat XD.

Kdyz se neco v kosi pohnulo trochu to s ni trhlo, ale kdyz vyskocila lekla se a trosku ucouvla. Ale kdyz uvidela tu detskou veselou tvaricku zacala se smat taky. Kdyz mala hned zapadla zpatky jen zakroutila hlavou. "Budeme si hrat na baf?" Rekla s usklebkem na tvari a pomalu otevrela vicko. "Kohopak to tady mame? Malou princeznu? Co kdyby jsi mi ukazala jake hracky tady mas?" Rekla to prvni co ji napadlo a doufala ze to pomuze.
Otocila se jeste na kluky. "Vypada to nadejne" zaseptala na ne, jeste ze jejich konverzaci neslysela, to by asi nevydrzela a vyprskla smichy. Stale stala u kose a cekala na malou. Snad to vyjde.

Zasmál se tiše. "ano přesně tak...a na kluky nejsem..jenom prostě ten kluk byl stvořený pro škádlení.." ušklíbl se trochu a sedl si na zadek. Protáhl se a zívl si, zamrkal na ni." Jsem nějaký unavený..dal bych si šlofíčka..."zašeptal tiše a promnul si obličej.

Kývala jsem hlavou s mírně rozzářeným obličejem, jako bych se snažila pochopit, co mi teď říká, protože já mám na kluky jiné taktiky, ale to tu snad nemusím vyprávět, že ano. No, potom mi to dojde a můj obličej nalezne pochopení. "No jasně, zapomněl jsem ti vrátit kus té energie, co jsem si půjčila... On to byl vlastně vážně kus, ne jenom troška." Ušklíbne se v jistém pobavení. Dotkne se celou dlaní jeho prsu, přičemž zavře očka a vrátí mu nějaký kus energie, díky kterému by se mohl vážně cítit živější - vtipné. "Ale klidně usni, alespoň bude příležitost pro mé ručky šmátralky." Pokrčí rameny, jako nevinné kůzle.

Na chvíli zaváhala, ale nakonec vztáhla ruce k Ari, aby jí pomohla z toho koše, protože sama by se asi nevytáhla, anižby se nepřevrátila. "Mám tady tučňáka, jmenuje se... jako ty." Řekne jí po chvíli, i když si není jistá, jak se Ari jmenuje. Ale tváří se tak sladce a roztomile.
Pak se rozběhla do pokojíčku, aby jí ukázala další hračky, ale zastavila se ve dveřích, kde uviděla Nica, rychle se otočila a vběhla Ari zpátky do náruče, aby se k ní přitulila.