Scientists house

Nevěděl co Ai myslí tím jeslti je v pořádku a tak se na ní jen podíval.
" jo jasně jsem v poho neměl bych?"
zatvářil se nechápavě a pak se zamyslel jestli nemá urazit,že se nějaké zvířátko nejmenuje jako on na druhou stranu byl jedinečný což se taky počítalo.
"Medvěd,tučnák, malá princezna a strašidlo...to zní jako materiál na pohádku. Ale něco k papů bychom najít mohli."
usmál se.
"Strašidlo pujde první aby se ostatní bubáci tu lekly jo a uvidíme třeba najdeme oheň."
on sám měl hlad a chtěl jít první aby neslyšeli jak mu kručí v břiše sešel tedy dolů a vydal se hledat něco co by vypadalo ,že se dá jíst.

"'Ohhh jooo.." zase vrněl, když ho škrabkala a hladila. "Asi se rozplynu...takový luxus mi dopřáváš...jako u zvířátka.." což taky polovičně byl, ale to moc nevěděl. "Taky myslím..nějaký rok by mi neuškodil vůbec.." Zasměje se, otřel se zase zoubky o její bok..s menším náznakem, že ji zase kousne." Proč to tak nefunguje..?" zasmál se..tak jako vždy."Návrh je dobrý, ale zalíbila se mi jedna osůbka...nechci z ní spustit oči.." zamumlal tiše.

Chvíli ho sledoval, když zmizel..chtěl se pokusit vysvobodit, ale hned byl zpět..Vykulil na něj oči, když uviděl tu plechovku a pak mu stáhl boxerky, zrudl jak rajče a obrátil se břichem dolů, aby svoji chloubu schoval, tím odmítl i všechno ostatní. Zavřel oči...změnil zase postavení..raději bude trpět..Než, aby si od něj něco vzal. Ještě by to chtěl nějak splatit, zamračil se nad tím, zůstal ležet na břiše hlavu nechal zabořenou v matraci.

Kulil oči na oblečení co letělo venku. Tohle ještě nezažil. Jen tak-tak krotil svou představivost, zatřepal trochu hlavou a podival se na néj. "Nevím proč ale pŕipomina mi zajička" zasmál se tiše, aby moc neslyšela. "promiň pokud nesplňuji tve pŕedstavy toho co bychom měli dělat, ale já rozhodně počkám, že odtud vyleze," pousměje se a neodtrhne oči ze skříně. "I když musím uznat, že se mi hodně líbí," kousne si do rtu.

S usmevem se zadivala na Donnieho a malou byla opravdu rada ze se tak zkamaradili. Kdyz mala odcupitala pro medveda postavila se a podivala se na Nica. "No byl jsi chvilku mimo a mluvil jsi z cesty, ale to mas mozna jeste z toho spanku" rekne presvedcive a mile. Ted je dulezite aby byli vsichni klidni, hlavne kvuli male.
"To je uzasne ze jsem tucnak a taky Donnie je medved, jsme opravdu radi malicka" mile se na ni usmeje a kdyz uvidi jak se schoulila k zemi tak souhlasila s obema chlapci. "Jdeme najit neco dobreho k jidlu, snad to nebude tak strasidelne jak zbytek vseho tady" rekne lehce rozpacite a po Nicovych slovech se zasmeje. No jo to by byla pohadka. Jen zakrouti hlavou poda male ruku a jestli se chyti tak jdou spolu pomalu za Nicem. "Myslis ze najdeme neco uz normalniho?" Otoci se jeste za Donniem a mrkne na tucnaka. "Mimochodem dekuji ze me tak pekne nosis." Podotkne s vtipem a zasmeje se.

Smála jsem se a to jenom kvůli tomu, jaké vzrušení zažíval jenom z toho, že ho škrabkám a hladím. No to se mi snad jenom zdá. "Byla by tě škoda, fešáku. Nikam se nerozplývej." Ušklíbne se, než pokračuje v dalších větách, při kterých ho jemně pohladím hřbetem své ručky po tvářích. "Ani by to na tobě nešlo poznat." Ušklíbne se. "Protože jsem já ta, která je jiná, tudíž... Já ovládám své vlastní schopnosti." Natáhne své obočí vzhůru, než jí koutky opět cuknou do úsměvu. "Nech mě hádat... Ten kluk, kterého jsi skoro znásilnil." Zasměje se.

Oblékla si jenom jedno delší tričko, jinak byla pod ním kompletně nahá..skočila na postel na čtyři..tím se tričko shrnulo..trochu a odhalila tím trochu svůj zadeček, rychle se zachumlala do peřiny a uculila se." Jdeme všichni tři spinkat..? Potřebujeme nabrat sílu.."zazubila se trochu na ně. Stejně jim zase uteče..

Povzdechl si a odvrátil od něj pohled. "Chceš snad zdechnout?" zeptal se, slezl z postele a postavil se pŕed něj. "Už jsem vidél hodně můžu, takže pochybuji, že by mé tvé přirození nějak zajimalo," prokřupl si prsty, položil mu hrnek k posteli taky jako misku k pelišku a prosě odešel ke skříni odhodlán už ho dál neřešit. Pokud umŕe, nic extra se nezmění. Nemusí se o néj starat jako o dítě. "V tomhle světě netušíš jak to funguje...se mnou to ani nepotřebuješ," zamumlal kdyby ho to zaujalo, pak si svlekl sako s trikem a odkopnul boty někam doprdele. Na uklizeni nemá čas i když ho má skutečně hodně.

Když všichni tři navrhnou, že by se měla jí najíst, beží i s medvídkem k Donniemu a natáhne k němu ručičky, na poslední chvíl ise ale zastaví a přeběhne k postýlce i s tučňákem a medvídkem a pořádne je uloží do postýlky. "Ari už je unavená, ona se bojí tmy a když jsme byli košíku říkala mi, že by ráda spinkala."
Pak se teprve rozběhne k Donniemu a natáhne k němu ručičky, aby jí vzal do náruče.

"Sexy zajda..." zavrněl a podíval se na něj zase, zpátky na ni...sledoval ji, skoro omdlel...no skoro se mu spustila krev z nosu, zacukalo mu to v slabinkách a kamarád byl hned v pozoru..už jenom z toho kousku zadečku. Skoro si prokousl ret a zachvěl se." Bože...prašti mě něčím..tohle už je provokace....normálně sexuální harašení.."

Usmál se. "rozkaz bohyně...žádné rozplývání do ovzduší.."zachvěl se a koukl na ni, olízl si rtíky." Nene...sice mě pobavil, ale ten ne...ta holka, co tam přišla.." zašeptal tiše, bál se..že ji možná tím naštve. Proto to jenom zašeptal. Pomaličku se posadil a koukl na ni, protáhl se. " co bys chtěla dělat..? Kromě nemravných věcí.."uculil se.

"Tak je to správně vojáku, máte tedy padla." Zasměje se. Vlastně musím uznat, že je s ním docela zábava. Konečně něco jiného než to klišé, které zažívám každý den. "Holka? ..." Jinou holku, než sebe si nepamatuju, že by byla v místnosti. A pak to přišlo, konečně zjistila, že myslel ji. "Och, jasně. Fešáku, lichotky ti jdou." Mrkne na něj svůdně, než zapřemýšlí nad tím, co by chtěla dělat... "Umm, já nevím, co třeba nemravné věci?" Navrhne to, co pověděl, že kromě. Během toho se culí jak měsíček na hnoji.

"Raději umřu...stejně už nic nemám...bude to jenom jako osvobození.." Zamumlal tiše..."Přišel jsem o svoji rodinu, přátele..o vše..jenže to ty asi nevíš jaké je to..co to je za bolest..zjistit, že jsi sám...na místě, které neznáš..a s lidmi, kteří ti jenom chtějí ublížit.." Zašeptal polohlasně a schoulil se do klubíčka, ignoroval ho...Raději by opravdu zemřel..bylo by to pro něj jako svoboda.

"No to tedy," řekl a pak se skoro zadusil. Téměř v krku cítil jak mu z nosu zatéká krev do pusy, no naštěstí se to nedělo. "Kuso...Kami-sama... nani," zakašlal, promnul si nervozné obličej a pak si plácnul do čela. Neváhal a hned dal Kanemu pohlavek. "Žádný takový..." zamračil se trochu. Cítil za ní odpovědnost. A byla holka. Nejspíš neví co dělá, nebo to dělá schvalně. "Spíš bych se vrátil k jídlu jako spánku," polkl a prohlédl si ji. Byla strašné roztomilá i když očividné zlobila.

Zasmál se tiše a promnul si krk, trochu se zazubí.. Sleduje ji a ušklíbne se. " Nope...takové věci já neprovozuji.." zasmál se a sledoval, co tedy udělá nebo řekne..docela ho hnala nálada na hraní. Skousl si ret a začal se culit taky jako měsíček na hnoji.

Jelikož ji bylo tričko velké, pomalu ji začalo padat z ramen..jenže byla trochu takové tele..takže to ignorovala, i když se to blížilo k její hrudi a hrozilo, že tam bude za chvíli nahá. Jenom seděla a mrkala na ně, aby šli spinkat...chtěla totiž utéct, ale to nešlo, když tam stáli.

Syknul a promnul si místečko, kam dostal pohlavek...Nafoukl tvář..Rychle se rozběhl a skočil na postel." ukradnu ji...a bude jenom moje...rybičko..zkus být lepší.." zasmál se tiše a už se pro ni natahoval. hlavně se díval na její hruď a čekal, kdy ji uvidí.

Pokrčím ramena a zvednu ruce do obranného gesta. "No fajn, tak to využiju poslední část své energie a najdu si jinou oběť, kterou bych mohla tyranizovat, nebo ... hladit a škrabkat po zádech." Ušklíbnu se. Vyzařuje z toho jasná provokace, která jí baví, ostatně, jako vše spojené s jejím nadpřirozeným já, jen je teď trochu klidnější.

Přimhouřil očička na ni a nafoukl tvář." Pfuuu..jak chceš...a já si najdu jinou osůbku, co mě bude škrabkat a hladit a nejspíš ji věnuji svoje panictví.." Když chtěla provokovat, tak on bude taky..Pomalu se postaví a rozhlídne se, kama pryč. Možná by se měl rozhlídnout po něžném pohlavím..než po nějakém chlápkovi...o to opravdu nestál.

"Já rodinu nikdy neměl," zachechtne se. "Žil jsem od mala sám," stoupne si k oknu, prohledne okoli jak by kontroloval teritorium a pak si sedl na postel. "Neznám néco jako bolest... " zachmuřil se na zrcadlo na skŕini pŕed ním. Jen tak se na sebe díval. "Ti lidi... jsou zrůdy... a už ti nikdo neublíží... možná tak já pokud mě máš za nebezpečí," nelezlo mu do hlavy, že mu ublížil. Nikdy mu nic takového nešlo. Empatie. Možná ho chápal, no pořád jeho schopnosti nebyli na úrovni soucitu.

"Můžeš si dělat cokoliv chceš." A tentokrát už to byla opět má povaha, která se drala přes všechno to klidné nahoru. Věděla jsem totiž, že na kohokoliv si ukážu ten bude můj a pokud ne dobrovolně, prostě bych ho chladnokrevně zabila. To jsem prostě celá já. "Třeba bude mít víc zkušeností než já a ukáže ti, jak se to dělá." Zasměje se. Nějaká husička, která neumí ani polovinu těch věcí. Začne se rozhlížet, kterým směrem by se měla vydat ona.

Je venku a konečně se nakrmil. Otře si z úst poslední kapky krve a začne přemýšlet, jestli se má do toho domu vrátit.Nemá ani kam jinam jít,bude si muset něco zařídit,a do tý doby, se tam bude muset vrátit.Upíří rychlostí doběhne k domu a otevře dveře, vyjde nahoru po schodech a vrátí se do "jeho" pokoje,sedne si na postel.

"Nejsem za tohle nechutný kradení," zasměje se. Sice na něj žárlil ale to jak mu skoro z ní tekli sliny ho bavilo. Udělal ke pŕedu pár kroků. Chtěl nejdřív k té skŕíni. I když z ní nespouštěl oči. Nemohl říct, že by po ní netoužil. Přímo by řekl že se do ní docela zabouchl i když neví jak to zvládl tak rychle, ale ta očka ho očarila a ta veselost. "Ty jsi mi neposedná," zahladil si vlasy.

Po tom zážitku co viděla, byla pěkně rozhodnutá zrhnout odtud pryč, ale něco jí tam drželo. Sama nevěděla co, možná její nerozřešené věci. Nebo Joe? Byl to její opravdový kamarád po dlouhé době a to se zrovna poznali. Zmizela ve svém pokoji a dopřála si dlouhou koupel. No dlouhá byla protože nejdřív musela přijít na to, jak se vana používá. Ale nakonec to vyšlo. Dokonce našla i šampón.
Nakoenc si ve skříni vybrala šaty, půl bílé, půl modré s paskem. Hned si je oblékla. Netušila kde se to nachází, ale ten styl se jí líbil. Doplnila to botami paskovými na podpatku a vydala se ven z pokoje. Za zatáčkou se zarazila. To byl ten kluk, co před ním předtím utekla, když se jí předtím dotkl. Měla by se omluvit za svou hysterii. On přece za nic nemohl. Nakonec se vyloudila z poza rohu a došla k jeho dveřím. Dvakrát rychle a jednou krátce zaťukala a čekala. Srdce jí najednou začalo rychleji bít. Co se to děje?

" Jak je libo..." zasmál se tiše, došel ke dveřím, které uviděl a otevřel je, spustil dolů žebřík." No..rád jsem tě poznal a strávil s tebou tu chvíli, děkuji za záchranu před tím šikmookým bláznem..." usmál se a slezl dolů, objevil se na chodbě a šel dál, uviděl tu holku z pokoje, která se tam objevila...jenom kolem ní prošel..zdálo se totiž, že má něco na práci a nebude ji otravovat. Nejspíš bude muset najít toho kluka..nebo někoho jiného, kdo by mu pomohl..zjistit, co se to tady děje..." Je tady někdo, kdo by mi pomohl..zjistit...co tu sakra dělám..?"zasmál se tiše.